... známé již vyjma pyramid v Gíze nestojí, a tak celý svět volil svých nových sedm divů světa. Kritici, včetně expertů z UNESCO, se však od této aktivity distancovali. Ankety se zúčastnilo více než 100 miliónů lidí z celého světa, kterou vymyslel švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber. Slibuje, že polovina výtěžku poslouží k obnově světového kulturního dědictví, včetně Buddhovy sochy v Afghánistánu, která byla zničena za vlády fundamentalistického hnutí Taliban. Předchozí seznam sedmi divů světa sestavili staří Řekové před více než dvěma tisíciletími, sepsal jej zřejmě na přelomu třetího a druhého století před naším letopočtem helénský filozof Filón Byzantský.
Nových sedm divů světa:
1. Chichén Itzá je zřícenina Mayského města v Mexickém Yucatanu

2. Socha Krista Spasitele je socha na kopci Corcovado tyčící se nad brazilským městem Rio de Janeiro. Tuto sochu si roku 1921 objednala arcidiecéze v Riu de Janeiru. Socha je vysoká 39,6 m a váží 1145 tun. Je dílem francouzského sochaře Maximiliena Paula Landowského. Slavnostně odhalená byla 12. října 1931 jako památník brazilské nezávislosti na Portugalsku, vyhlášené v roku 1822.
3. Velká čínská zeď ( Chángchéng; doslova „Dlouhá zeď“) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. V dnešní podobě byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách. Zeď se táhne v ohromující délce 6 700 km; východní počátek má v Šan-chaj-kuan při mořském zálivu Po-chaj (Bohai) v provincii Che-pej (Hebei) na hranicích vlastní Číny a Mandžuska, končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan (Jiayuguan) v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena.
4. Machu Picchu [vyslov: maču pikču] jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba v nadmořské výšce 2430 m n. m., asi 70 km severozápadně od Cuzca. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui v době okolo let 1460 - 1470. Ruiny objevil 24. července 1911 americký archeolog z Yalské univerzity Hiram Bingham. Ten se domníval, že nalezl pozůstatky bájného města Vilcabamba.
5. Petra (petra = „skála“) je skalní město a archeologické naleziště v Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město vzniklo v dokonale krytém místě kde se setkávají tři údolí. Město bylo založeno pravděpodobně mezi 3. st. př. n. l. a 1. st. n. l. V této době údolí obsadili Nabatejci. Petra se stala hlavním městem jejich království. Všechny stavby (chrámy, hrobky, amfiteátr) byly vytesány do pískovce. Město dosáhlo největšího rozkvětu a významu kolem roku 62 př. n. l. kdy tu žilo asi kolem 30 000 lidí. Petru opustili poslední lidé po druhém ničivém zemětřesení v 6. st. n. l. Údolí upadalo postupně v zapomnění. Stala se tajemstvím místních beduínů, kteří existenci skalního města pečlivě skrývali před světem.
6. Koloseum (italsky Colosseo) jsou zbytky velkého amfiteátru uprostřed Říma. V současnosti je to architektonická dominanta města. Koloseum stojí na místě umělého jezera v zahradě Neronova Zlatého domu na konci Fora Romana. Původně sloužil jako amfiteátr a byla to největší budova v Římské říši. Původně se jmenovalo Flaviovský amfiteátr (latinsky Amphitheatrum Flavium, italsky Anfiteatro Flavio) podle dynastie, ze které pocházeli oba jeho stavitelé. Až později se vžil název Koloseum, znamenající „obrovský“ (myslí se buď obrovské rozměry samotného amfiteátru nebo rozměry obrovské sochy Nerona, která u něj stála).Koloseum sloužilo jako aréna pro gladiátory bojující mezi sebou nebo zápasící s kočkovitými šelmami pro pobavení diváků.
7. Tádž Mahal (anglicky: Taj Mahal) je monumentální pomník v Ágře ve státě Uttarpradéš v Indii. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžáhán na památku své předčasně zesnuvší ženy.