Gilotina (francouzsky původně guillotine) je popravčí stroj, využívaný v době Francouzské revoluce. Stíná odsouzencovu hlavu vlastní...

... vahou dopadající železné sekery s šikmým ostřím.

Své jméno dostala podle propagátora a velkého příznivce používání tohoto popravčího stroje - francouzského lékaře Dr. Guillotina. Určitě není jejím přímým vynálezcem, neboť popravčí stroje pracující na podobném principu se užívaly v Německu, Velké Británii a Itálii již před rokem 1300.

Dr.Joseph Ignace Guillotin.První gilotina spatřila světlo světa ve Francii 11. dubna 1792 za Velké francouzské revoluce. Byla prosazena J. I. Guillotinem a dr. Louisem. Stroji se nejdříve říkalo „louison“ a „louisette“. Nakonec se ustálil název gilotina.

Popravy gilotinou byly veřejné a proto dne 21. srpna téhož roku byla gilotina instalována na pařížském náměstí du Carrousel, kde stála až do 7. května 1793. Při příležitosti popravy franouzského krále byla krátce převezena na Náměstí Revoluce. Pak byla přestěhována na méně frekventované místo. Přesto se veřejné popravy ve Francii konaly až do roku 1939, poslední veřejná poprava se konala 17. července toho roku.

Gilotinou se popravovalo i ve francouzských koloniích, Belgii, Řecku a nacistickém Německu. Dnes se tento způsob popravy již pravděpodobně nepoužívá. Posledním oficiálním popraveným byl Hamida Djandoubi, 10. září 1977. V roce 1981 byl trest smrti ve Francii zrušen.

Odsouzenec je připoután na pohyblivou dřevěnou desku (Bascule) tak, aby jeho hlava přečnívala přes její okraj. Pak se deska překlopí do vodorovné polohy a nasune do prostoru pod pár vysokých sloupů, mezi nimiž se v kovových kolejničkách pohybuje čepel gilotiny (tedy vlastní sekera) připevněná ke zhruba šedesát kilogramů těžkému závaží. Odsouzencův krk je znehybněn dřevěnou deskou s otvorem ve tvaru půlměsíce (Francouzi je nazýván Lunnete). Poté popravčí uvolní pojistku a čepel sekery se závažím dopadne na krk odsouzeného. Hlava bývá takto oddělena od těla zpravidla mezi třetím a čtvrtým krčním obratlem. V průběhu let prodělala gilotina různé drobné úpravy a mírná zdokonalení - například byly instalovány gumové tlumiče pádu ostří, lano nahrazeno převodovým mechanismem.

V českých dějinách gilotina také neblaze proslula v době druhé světové války, kdy ji němečtí nacisté aktivně používali k popravám nepřátelských osob. Nejznámější v České republice se stala neblaze proslulá Pankrácká sekyra resp. Pankrácká sekyrárna, jež byla umístěna v Praze-Nuslích ve věznici na Pankráci.

Pomazané hlavy popravené gilotinou
21. ledna 1793 Ludvík XVI., francouzský král
16. října 1793 Marie Antoinetta, francouzská královna